wz

HISTORICKÁ LITERATURA


Layamon


Layamon (Lawman) byl vesnickým knězem ve Worcestershire, kde okolo roku 1200 napsal své dílo Historia Brutonum (Historie Britů). Tato kniha známá však pod názvem Brutus je další adaptací Geoffreyho z Monmouthu a Roberta Wace. Tak jako obě předchozí líčí dějiny Británie od příchodu Bruta, ale na rozdíl od nich je skladba už pod vlivem francouzského dvorského románu. Původně kronikářské dílo je zde spíše eposem, Brutus je na pomezí anglosaské a renesanční literatury.

Skladba, dochovaná jen ve dvou rukopisech, obsahuje 33 tisíc veršů, z nichž je třetina věnována jen králi Artušovi. V nich se mísí postava Artuše jako keltského vojevůdce, drsného válečníka, s postavou rytíře a dvořana. Ačkoliv byl Layamon anglosaského původu, ve svém díle se přikláněl na stranu Keltů a oslavoval jejich historii.

V Brutovi se také objevuje téma Kulatého stolu, ale stále ještě není Merlinovým výtvorem. Zde je však Kulatý stůl skládací a může okolo něj sedět 1600 rytířů. Dramatickým líčením Layamon rozvedl dobrodružství Artuše a celého jeho dvora. Merlin zde už také prorokuje opětovný příchod Artuše, až bude zemi nejhůře. Celý děj končí v roce 689 posledním britským králem.

Na Layamona navázalo ve 13. století dílo aliterační Morte Arthure (Smrt Artuše). Neznámý autor zde líčí Artuše jako vznešeného, krutého a panovačného krále. Tento přístup se příliš neujal a v pozdějších dobách byl Artuš popisován opět především jako rytíř se ctnostmi, které k tomu patří.




keltský znak keltský znak

MERLIN



Děkuji za návštěvu

OBSAH

Hlavní strana
Legenda
PŮVOD

Keltská mytologie
Historie
LITERATURA

Historická literatura
Umělecká literatura
Literatura 20. století
HLEDÁNÍ

Místa

Odkazy

Napište mi:
ganieda@seznam.cz